Pátý den

4.3.2009 - Kandy-Nuwara Eliya

Hned ráno po snídani ve stylu "vajíčka, vajíčka nebo vajíčka?" jsme jeli do malé firmičky na výrobu batikovaných látek. Trpělivost děvčat z Kandy by jsme jim mohli závidět. Dělaly velmi krásné, jemné a pracné vzory. Ceny tomu také odpovídaly. Např. šátek stál 85$. Ale nic jsme si nekoupili. Vzory měli sice krásné, ale pro nás příliš barevné a moc jsem si nedokázala představit, kam bych si takový obraz pověsila a oblečení bylo trošku drahé, na to, kolik jsme utratili peněz za pár dní. Dál jsme pokračovali do obchodu s drahokamy a polodrahokamy. Všechno to byly tzv. nucené návštěvy od cestovky. Ale je pravda, že to bylo zajímavé i když na konci každé návštěvy se více či méně očekávalo, že si něco koupíme za jak oni prezentují "good price"! Nakonec jsme přemluvili pana Fernanda a pana řidiče Ranjita, aby nás vzali do centra města Kandy. Chtěli jsme na vlastní kůži pocítit onen neskutečný chaos. A musím říct, že to opravdu stálo za to. Jen místo toho abychom se kochali jiným, pro nás tak exotickým prostředím jsme se cítili jako exoti my. Nešlo nás přehlédnout. Naše bílé tváře v ulicích vždycky vzbudili značnou pozornost. Dopravní zmatek a troubení je na běžném pořádku. Po malém nákupu vody odjíždíme z nechutného smogu do botanické zahrady v Kandy, pak do zahrady s kořením a nakonec nabíráme směr do hor do městečka Nuwara Eliya. Tam nás konečně čekají čajové plantáže. Krásně zelené kopce a vyrovnané řádky čajových keřů jsou všude. Jen přijíždíme až kolem 16hod. což už těžko narážíme na trhačky. Ty totiž pracují od brzkého rána tak do poledne. Mají totiž denní limit sklizně čaje, což je 80kg. Pokud toto množství natrhají odcházejí domů. Po cestě zastavujeme u různých vodopádů a ve firmě Mackwoods. Byla založena v roce 1841 Angličany a zabívá se zpracováním především černého čaje určeného pro export. Tady nám ukazují jak se čaj trhá, kontroluje, předsušuje, fermentuje, drtí, třídí a nakonec balí do velkých pytlů a zasílá na velké aukce na prodej. Nakonec si dáváme uvařený čaj a moučník v malé kavárničce hned vedle firmy. Kupujeme i nějaký čaj co s námi pojede domů :o) Bohužel se tady v podvečer dělá opar a to pro naše focení plantáží není zrovna ideální. Odjíždíme tedy trošku zklamaní do hotelu. Pan řidič Ranjit nás uklidňuje, že náš hotel leží uprostřed plantáží a když si ráno přivstaneme a vyrazíme mezi čajové řádky, určitě na nějakou tu trhačku narazíme.